Černá Hora je republika nacházející se u pobřeží Jaderského moře v jihovýchodní Evropě. Rozkládá se na ploše 13 812 km2a žije v ní přibližně 670 000 obyvatel. Černá Hora je jedním z nejmladších evropských států, svou samostatnost totiž stát dostal až 1. června roku 2006, slavnostním odtržením od Srbska. Hlavním městem Černé Hory je průmyslové město Podgorica, ve kterém žije přibližně 200 000 obyvatel. Oficiálními sousedními státy Černé Hory jsou Albánie, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Chorvatsko a Kosovo, často se však za čestného souseda považuje také 200 km vzdálená Itálie.
Území Černé Hory je velice hornaté, celý stát totiž leží v teritoriu Dinarských hor. Nejvyšší vrcholky zdejších hor tak často přesahují i výšku 2500 m n. m., ty najdete v nejhornatějších částech Černé Hory, kterými jsou sever a západ tohoto státu. Jediné nížiny, které jsou zde k vidění, se vyskytují v okolí Skadarského jezera, které je se svou rozlohou 391 km2 nejenom největším jezerem Černé Hory, ale také celého Balkánu. V Černé Hoře můžete dokonce navštívit i čtyři Národní parky, které tu byly zřízeny poměrně nedávno. Jedním z nich je pohoří Durmitor s překrásným kaňonem řeky Tary, dalším je Národní park Lovćen, Biogradska Gora nebo samotné Skadarské jezero.
Černá Hora patřila po celé roky mezi jedny z nejchudších států Evropy, a to zejména kvůli vysoké nezaměstnanosti, slabé ekonomice a velké míře korupce. Po oddělení Černé Hory od Srbska se však HDP této země značně zvětšil, a tak by se zdejší ekonomická situace měla nadále už jenom zlepšovat a stabilizovat. Černá Hora je dokonce zapsána i na požadavek o členství v Evropské unii, ta však doposud tuto zemi jako svého člena nepřijala. Velice důležitým je pro ekonomický potenciál v Černé Hoře cestovní ruch. V posledních letech se Černá Hora na turisty opravdu zaměřila, a tak do této země přijíždí strávit svou dovolenou stále větší počet turistů, což je pro Černou Horu velice příznivé. Dominantou průmyslového odvětví je v této zemi zpracovávání nerostných surovin, a to zejména hliníku.
Historické a přírodní památky
Černá Hora se může kromě svých historických památek před ostatními balkánskými zeměmi chlubit také svou krásnou, člověkem doposud nezničenou přírodou. Na území tohoto státu se dokonce nachází i pár chráněných oblastí, které svým návštěvníkům stále ukazují krásu opravdové divoké přírody.
SKADARSKÉ JEZERO
Skadarské jezero, je jezero ležící na černohorsko-albánských hranicích. Dvě třetiny tohoto jezera tedy náleží Černé Hoře a zbývající jedna třetina Albánii. Jezero je se svou rozlohou 391 km2 nejenom největším jezerem Černé Hory, ale také celého Balkánu. V Skadarském jezeře se nachází přibližně 50 ostrovů a malých ostrůvků, na které se můžete podívat pomocí malých lodiček. Na jednom z těchto ostrovů, najdete například zříceninu bývalého černohorského vězení. Území kolem celého Skadarského jezera i všech jeho ostrůvků, bylo v roce 1983 prohlášeno za jeden z mnoha černohorských národních parků.
KLÁŠTER MORAČA
Pokud toužíte navštívit jednu z kulturně a nábožensky nejvýznamnějších památek Černé Hory určitě se vydejte poznat prastarý klášter zdejší pravoslavné církve – Morača. Ten shlíží do tajemných vod řeky Morači již od roku 1252, kdy jej zde nechal postavit syn krále Vukana Nemanjiće.Ve 13. století byl dokonce celý komplex tohoto kláštera vyzdoben freskami. Do dnešní doby, se ale bohužel z těchto fresek už nic moc nedochovalo. Klášter byl totiž v 16. století osídlen Turky, kteří mu násilně zbourali střechu. Po celých 70 let pak byl klášter i se svou vnitřní výzdobou vydán napospas nepřízni počasí a zdejšího silného povětří.
VESNIČKA NJEGUŠI
Malá vesnička Njeguši leží schovaná pod vrcholky hor pohoří Lovćen, v nadmořské výšce 900 m. Njeguši je proslavena především tím, že se tu narodil národní básník Černé Hory – Petr II. Petrović Njegoš. Na místě jeho rodného domu je dnes u silnice umístěna pamětní deska a uvnitř domu je vytvořeno i jeho vlastní muzeum. Obyvatelé této vesničky si dokonce často přivydělávají tím, že zde turistům prodávají jejich vlastně vyrobený nejgušský sýr, šunku nebo sušené maso.
KOTOR
Kotor je starobylé černohorské město s tajuplnými úzkými uličkami a historickým centrem, postaveným v benátském stylu. Vystavěno bylo skutečnými Benátčany v 15. – 19. století. Podél celého města byly také vybudovány vysoké hradby, silné mnohdy i 10 metrů, a tak bylo toto město po celá staletí považováno za nedobytné. V roce 1979 však některé jeho části poškodilo silné zemětřesení. Dnes je Kotor oblíbeným místem turistů, kteří jsou ohromeni jeho unikátní architekturou a památkami. Moře které celé město omývá je v dnešní době ale bohužel znečištěné, a tak je naprosto nevhodné ke koupání.
Černohorská kuchyně
Říká se, že dobré jídlo je základem každého správného národa. Jihoevropské národy si však jídlo umí opravdu vychutnat, a jak se patří užít, může za to nejspíš jejich veselá povaha a svérázný temperament. I Černá Hora má tedy stejně jako jiné evropské státy, své tradiční a zcela výjimečné pokrmy.
Černohorská kuchyně vycházela původně z toho, co si člověk mohl sám ulovit nebo vypěstovat. Proto zde mezi typická jídla patří především všelijak upravené ryby a jiné plody moře a dokonce i zelenina, a to jak vařená tak syrová. Přílohou snad ke všem zdejším jídlům je vynikající bílý chléb, typický pro skoro všechny balkánské země.
Mezi speciality Černé Hory patří sýry z kravského, ovčího či kozího mléka, ale především pršut. Pršut je sušená nebo uzená vepřová šunka, připravovaná postaru za velice zvláštních a ojedinělých podmínek. Pršut se podává nakrájený na co nejmenší a nejtenčí plátky a obvykle u stolu složí jako předkrm. Nejoblíbenějším černohorským pršutem je tzv. njegušský pršut, který pochází z malé vesničky Njeguši nacházející se vysoko v horách. Dalším velice oblíbeným pokrmem, který zde najdete snad opravdu v každé restauraci je Balkánský salát. Ten se vyrábí z nakrájených rajčat a okurek a podává se nahoře posypaný jemným strouhaným balkánským sýrem. Balkánský sýr na tomto salátu je však narozdíl od ostatních evropských zemí, kde se tento salát podává, o poznání jemnější a také chutnější. Oblíbeným jídlem turistů je v Černé Hoře také hustá zeleninová polévka s kousky masa – Čorba nebo lahodná smažená placka z mletého masa, sypaná ovčím sýrem – Pljeskavica. Pokud cestujete s dětmi, určitě je nechte ochutnat také pravé „Crnogorské“ palačinky. Ty jsou totiž mnohem větší a mnohem chutnější než kdekoliv jinde. Děti si navíc mohou sami vybrat, jakou náplň ve své palačince chtějí mít.
Typickým nápojem, o kterém v Černé Hoře uslyšíte nejspíš na každém kroku je Rakije. Jedná se o pověstnou, velice silnou pálenku, která se zde vyrábí v podstatě z čehokoliv. Obyvatelé Černé Hory si také často Rakiji pálí sami u nich doma. Rakije totiž prý vyléčí nemoci, jakými jsou například nachlazení, bolestí kloubů, spáleniny nebo ekzémy.
Pokud se tedy do Černé Hory chystáte, určitě zde vyzkoušejte jednu z místních restaurací s typickými černohorskými jídly. Zajisté Vás totiž nadchnou více, než velké a často přeplněné pizzerie.
Počasí
Protože je Černá Hora jednou z balkánských zemí, do které většina turistů přijíždí na dovolenou k moři, každý od této země očekává, že zde bude příjemné teplo. Ne vždy je to však pravda. Na území Černé Hory se totiž setkáte hned se dvěma typy různých podnebí. Většinu této země sice ovládá přirozeně kontinentální klima se studenou zimou a horkým létem, na horách je však mnohem chladněji, vyskytují se zde časté srážky a počasí se zde poměrně rychle mění. Ve vnitrozemí tedy průměrné denní teploty v létě nedosahují více než 20°C a v zimě velice často klesají dokonce i pod nulu.
Přímořská oblast Černé Hory se ale naopak těší teplému středomořského klimatu. Léto je zde obvykle velice teplé a suché a zima mírná a deštivá. Po sněhu v těchto oblastech ale není ani vidu, ani slechu. Letní teploty u moře často šplhají až k 30°C a voda v moři má vždy kolem příjemných 24°C. Zimní teploty tady nikdy neklesnou pod 8°C.
Pokud se na své dovolené obáváte oblačného počasí, nezoufejte. Průměrné srážky na pobřeží totiž činí jen 1400 mm ročně a prší zde pouze v zimních měsících.
Obyvatelé
V Černé Hoře v dnešní době žije více než 670 000 obyvatel. Nejlidnatějším městem tohoto státu, je hlavní město Podgorica, ve kterém žije skoro třetina všech obyvatel. Obyvatelé Černé Hory jsou velice silně nábožensky založení. 60 % z nich se totiž hlásí k ortodoxní pravoslavné církvi, 19 % obyvatelstva tvoří muslimové a jen asi 4,5 % katolíci.
Černá Hora je domovem pro lidi, hned několika různých národností. Největší počet obyvatelstva samozřejmě tvoří Černohorci, žije zde však také velké množství Srbů, kosovských Albánců, Chorvatů a bosenských Muslimů.
V dřívějších dobách byla pro toto území typická tzv. tradice krevní msty. Jednotlivé rodiny, které se mezi sebou hádaly po celá staletí se totiž navzájem velice rády pobíjely a zabíjely. To však překáželo veškerým snahám panovníků o sjednocení země, a tak Petr I. Cetinjský tuto tradici ukončil tím, že se sám mezi jednotlivé rodiny vydal a domlouval jim. Dodnes se však říká, že vysoko v horách pohoří Orjen stále žijí lidé, kteří tuto krevní mstu s oblibou praktikují.
Černohorští muži mají tedy i v dnešní době v povaze být velice hrdí. Raději by totiž umřeli, než přiznali porážku nebo snad kvůli něčemu plakali. Ženy pak mají v Černé Hoře naopak trochu omezené postavení, a to zejména v horách. Na pobřeží se však ženy i dívky různých věkových kategorií mužů nebojí a chovají se rovnoprávně.
Dalším typickým rysem všech Černohorců je jejich až mnohdy přehnaná pohostinnost. Všichni se zde totiž jakoby řídí heslem „host do domu – Bůh do domu“. Nelekněte se tedy, když Vás například majitel penzionu, ve kterém jste se zrovna ubytovali, hned první noc pozve na kafe nebo na pár skleniček rakije. Takovému pozvání se vůbec nemusíte bránit, Černohorce to totiž vůbec neobtěžuje, naopak jsou velice rádi v roli hostitele a rádi všem turistům pomáhají. U typických černohorských obyvatel si také můžete všimnout, že všichni do jednoho rádi a velice často kouří.
Jak se v Černé Hoře domluvit?
Rozhodli jste se, že místem Vaší vysněné dovolené je právě Černá Hora, ale obáváte se toho, že se v této zemi s nikým nedomluvíte tak, jak byste chtěli? Nezoufejte, místní obyvatelé jsou totiž tak milí lidé, že Vám v dorozumění zajisté pomohou. Jídelníčky v některých restauracích i letáčky na okružní plavby či jiné zážitky, jsou navíc mnohdy psány hned v několika jazycích.
Oficiálním jazykem Černé Hory je ale srbština neboli také srbochorvatština, kterou se mluví i v sousední Bosně a Hercegovině. Spisovný srbský jazyk je založen na štokavském nářečí, hovorový jazyk však rozlišuje východní a západní variantu.
Srbština obecně se zařazuje mezi indoevropské jazyky, patřící do slovanské jazykové rodiny a stejně jako ostatní slovanské jazyky se tedy vyvíjela z praslovanštiny. Zvukově se srbština poněkud podobá slovenštině, pokud tedy umíte česky nebo slovensky, zajisté se v Černé Hoře neztratíte.
Není však velkým překvapením, když v této zemi narazíte i na lidi mluvící jazyky místních menšin, jakým je například albánština. Pokud se ale spoléháte na to, že je angličtina již celosvětově rozšířeným jazykem, v této zemi to bohužel zase až tak moc neplatí. V lepších hotelech nebo apartmánech se anglicky samozřejmě domluvíte, s drobnými obchodníčky, majiteli bungalovů či obsluhou na pláži, ale nejspíš ne.
Stejně jako například v Srbsku se v Černé Hoře používá dvojí písmo, kterým je latinka a cyrilice. Ta je shodou náhod velice podobná ruské azbuce, a tak pokud umíte rusky, určitě se zde hladce zorientujete. Ruštinu navíc v Černé Hoře starší obyvatelé s přehledem ovládají.
Zajímavosti
Pokud uvažujete o cestě do tohoto slunného státu, zajisté si přečtěte i pár zajímavostí, které by se Vám při Vaší cestě mohly hodit.
ZDRAVOTNÍ PÉČE
Pokud by se Vám během Vašeho pobytu v Černé Hoře náhodou stal nějaký úraz nebo Vás zmohla náhlá nemoc, samozřejmě o Vás v této zemi bude postaráno. Černá Hora má totiž s Českou republikou, Slovenskem i pár dalšími evropskými státy uzavřenu Sociální dohodu o vzájemném poskytování lékařské pomoci v nezbytných nebo doslova akutních případech. Vaše lékařské ošetření si však musíte zaplatit sami a v případě nutnosti bohužel i přepravu do Vaší země. Pro lékařské ošetření v Černé Hoře je ale třeba, abyste sebou měli formulář, který si před svou cestou můžete vyžádat u kterékoliv zdravotní pojišťovny ve Vaší zemi.
CESTOVNÍ PRŮKAZ
Oficiálním cestovním dokladem pro vstup evropského turisty do Chorvatské republiky byl až do roku 2004 platný cestovní pas. Od června roku 2004 je však možné do této země cestovat i na občanský průkaz. Většina z ministerstev zahraničí však všem cestujícím nadále doporučuje, kvůli případným komplikacím při svých cestách nezapomenout i cestovní pas.
NEJKRÁSNĚJŠÍ PLÁŽE
Pokud je cílem Vaší dovolené především odpočinek u moře, v Černé Hoře Vám k tomu poslouží hned několik zcela výjimečných pláží. Jednou z nich je například pláž Jaz, která je považována za jednu ze tří nejkrásnějších pláží celého černohorského pobřeží. Pláž Jaz je totiž zčásti oblázková a z části písečná a právě díky této pozoruhodné kombinaci zde má voda nádherně čistě tyrkysovou barvu. Další neodolatelnou pláží je pal pláž Mogren. Ta je sice mimořádně slunná, ale pobyt na ní je snesitelný díky jižně vanoucímu větru. Zapomenout ale nesmíme ani na nezvykle dlouhou pláž Bečiči, která je turisty považována dokonce za jednu z nejatraktivnějších pláží Jaderského moře. Tato 2 km dlouhá pláž byla v roce 1935 oceněna cenou Grand Prix (Zlatou palmou) v Paříži.
SPORTOVNÍ RYBOLOV
Jste vášnivým rybářem? Tak to se Vám v Černé Hoře bude zajisté líbit. Obyvatelé Černé Hory totiž rybolovem přímo žijí a mnohdy je tento koníček i živí. Jelikož je Černá Hora přímořským státem, velkou část její produkce ryb tvoří právě ryby mořské.
V posledních letech se však místní rybáři rozhodli, zapojit do svého koníčku i začátečnické rybáře a turisty ze všech koutů světa. Pro ty je zde tedy připraven tzv. „sportovní rybolov“. „Sportovní“ rybáři si napřed mohou vybrat jestli chtějí své ryby lovit v moři, řekách nebo místních jezerech. Zdejším pravidlem pak také je, že ryby, které si rybář sám uloví se nesmí prodávat, ani směňovat, ale slouží rybáři jen pro jeho vlastní spotřebu. Pokud si tedy chcete vyzkoušet pravé mořské rybaření neváhejte s chutí vyrazit na dovolenou do Černé Hory.
HOROLEZECTVÍ
Vzhledem ke svému hornatému terénu je Černá Hora nejenom rájem rybářů a milovníků odpočinku na pláži, ale také horolezců. Ti si zde oblíbili především národní park Durmitor. Pohoří Durmitor je totiž spolu s protékající řekou Tara oblastí člověkem zcela nedotčenou a tak jedinečnou, že byla zapsána dokonce i na seznam světového přírodního dědictví UNESCO.
Zajímavé lokality v Černé Hoře
Bar
Město Bar je jedno z největších černohorských přímořských měst, nacházející se na pobřeží Jadranu. Dnes je toto město mezistátně známé především díky zdejšímu přístavu, ze kterého denně vyplouvají lodě do Slovinska, Itálie a Řecka, a tak je zde zajištěn docela úspěšný mezinárodní obchod. Dnes v tomto městě žije přibližně 14 000 obyvatel.
Město Bar patří mezi jedny z nejmladších evropských měst. Historici totiž podle architektury místních budov předpokládají, že byl Bar vystavěn až na konci 19. Století, tedy po konečném osvobození země od Turků. V roce 1979 zažilo město velké zemětřesení, které zde po sobě zanechalo značné škody. Nejvíce zasažena tehdy byla přístavní část města, která se ihned po zemětřesení začala rekonstruovat, a tím se stala nejen nejnovější částí Baru, ale také nejzdařilejším architektonickým projektem Černé Hory.
Bar je mnohými lidmi považován za největší a nejživější město Černé Hory, a tak je jasné, že svým návštěvníkům poskytuje spoustu možností, jak se dobře najíst, napít a především pobavit. Ve městě i podél pobřeží tedy najdete spoustu restaurací, klubů, kin, barů i diskoték, takže pokud jste milovníkem noční zábavy, bude se Vám Bar zajisté líbit. Bar je ale také dějištěm řady nejrůznějších festivalů a kulturních akcí. Mezi nejznámější z nich patří například každoročně pořádaný „Mezinárodní televizní festival“ nebo festival pro děti „Setkání pod starým olivovníkem“.
Kousek od Baru se na úpatí pohoří Rumija nachází zcela opuštěné město, které je dnes označováno jako Stari Bar, ale místní obyvatelé ho často přezdívají „městem duchů“. Stari Bar byl pravděpodobně založen v 6. až v 7. století n. l. a poté byl téměř celý zničen násilnými Římany. Ve své době bylo toto město velmi bohaté a slavné, v dnešní době zde však uvidíte jen pár památek a spoustu zřícenin, které tu po něm zůstaly.
Bečiči
Bečiči je malé a klidné černohorské městečko, nacházející se ve vzdálenosti asi 4 km od Budvy. Díky zdejšímu příjemnému a velice teplému klimatu, je Bečiči zcela odkázáno na cestovní ruch. Rok od roku zde však přijíždí stále více turistů, a tak se městečku docela dobře daří. Svou dovolenou zde přijíždějí trávit hlavně rodiny s dětmi, ale i milovníci přírody a dobrodružné romantiky.
Bečiči se může před ostatními černohorskými městy pyšnit svou skoro 2 km dlouhou pláží, která dokonce byla v roce 1936 vyhlášena špičkovými odborníky, za nejkrásnější pláž celé Evropy. Může za to především její nenahraditelně kvalitní čisťoučký písek, před kterým smekli i opravdoví znalci pláží z Paříže, a pak také její klidný a pozvolný vstup do moře. V Bečiči ale najdete i spoustu jiných menších, ale stejně krásných pláží, které získaly ocenění „Modré vlajky“.
Dovolená v tomto malebném městečku se zajisté velice rychle stane dovolenou Vašich snů. Najdete zde totiž místa stvořená jak pro klidnou rodinnou dovolenou v krásné přímořské krajině, tak i pro dovolenou s přítelem či přáteli plnou zábavy. Na zdejších plážích si můžete kromě opalování zahrát například plážový tenis, půjčit si loďku, vodní skútr, šlapadlo, surf nebo vodní lyže. Pro milovníky večerní zábavy, se ve městě sice nachází pár nočních klubů, ale za větším dobrodružstvím Vám doporučujeme vydat se do blízké Budvy, kde to v noci opravdu žije. Rozhodně totiž nebudete litovat. Do Budvy se můžete z Bečiči velice pohodlně dostat pomocí elektrického vláčku, který pro zdejší turisty jezdí až do pozdních hodin.
Budva
Budva je poměrně malé černohorské přímořské městečko, které je v dnešní době považováno za jedno z nejlépe vybavených letovisek Černé Hory. V Budvě žije přibližně 10 000 obyvatel a až 220 dní v roce zde neustále svítí slunce.
Podle starobylé legendy bylo toto město založeno synem fénického krále Agenora a jeho ženy Telofosy poté, co byl násilně vyhnán z Théb. Na území dnešní Budvy tehdy žili Ilyrové, kteří prince vzali mezi sebe a společně porazili nepřítele. Princ se tak brzy stal Ilyrským vůdcem. Později se města zmocnili Řekové a následně také Římané. Ti z Budvy vytvořili největší obchodní centrum celého jižního Jadranu. Poté se o Budvu snažilo ještě mnoho dalších národností a silných vojsk, ale nakonec se přece jenom v roce 1919 stala Budva součástí Černé Hory.
V současnosti jsou pro Budvu typické spíše nově zrekonstruované části města s luxusními hotely, prvotřídními bary a noční zábavou, které zde každoročně přilákají tisíce turistů z různých koutů světa. Toto město je však proslulé také svými jedinečnými plážemi. Vybrat si zde totiž můžete hned z několika možností, nacházejí se tu rozsáhlé pláže s hrubým, ale i jemným pískem a pro ty, kteří nemají písek zrovna v lásce, jsou zde i pláže s drobnými oblázky. Všechny pláže mají navíc příjemně pozvolný vstup do moře, a tak můžete na dovolenou vyrazit i s dětmi. Nudit se v Budvě také rozhodně nebudete, najdete tu totiž dostatek jak sportovního vyžití tak i něco ze společenského a kulturního života. Po celém městě jsou navíc umístěny výborné bary, příjemné restaurace, rodinné pizzerie a samozřejmě i stánky se zmrzlinou, oblečením nebo třeba suvenýry.
Čanj
Čanj je malé živé černohorské městečko, nacházející se v mořské zátoce mezi městy Bar a Petrovac. Před ostatními městy se pyšní především svou jedinečně dlouhou pláží, která se rozprostírá přímo v centru města a patří k nejkrásnějším plážím Černé Hory. Tato pláž se jmenuje „Biserna obala“ – perlové pobřeží, ale mezi turisty je známá spíše jako „Čanjska plaža“. Čanjská pláž je rozdělena velkým skalním útvarem na dvě části, a tak jí tvoří nejen jemňounký písek, ale také malé hladké oblázky. Vstup do moře je zde pozvolný, a tak je tato pláž vhodná i pro neplavce a malé děti.
V Čanji se bohužel nenachází žádná historicky zajímavá památka, takže pokud toužíte po poznávací dovolené, budete se muset na zajímavá výletní místa dostat autem nebo místním autobusem. V Čanji však najdete mnoho jiných způsobů jak se zabavit. Patří mezi ně například velký výběr vodních sportů a především pak potápění. Místní potápěčský klub totiž organizuje výpravy k potopeným vrakům lodí, a tak se můžete na chvíli vžít do role opravdového dobrodruha a objevovat dávno ztracené poklady. K dispozici jsou Vám zde také sportovní hřiště pro kopanou, házenou, košíkovou, odbíjenou či plážový volejbal a pokud nepatříte mezi sportovní nadšence i tak nezoufejte, navštívit můžete jednu ze zdejších příjemných restaurací nebo menších kaváren. Noční život v Čanji bohužel není příliš bohatý, a tak je lepší vydat se za noční zábavou do nedalekého města Bar, kde to v noci opravdu žije.
Cetinje
Cetinje je město nacházející se přímo v centru celé Černé Hory, přibližně 35 km od hlavního města Podgoricy. Oblast okolo města Cetinje byla osídlená nejspíš již v době kamenné, naznačují tomu totiž nástroje a vykopávky, které byly nalezeny v jedné ze zdejších jeskyní. V dobách nezávislé Černé Hory byla Cetinje dokonce hlavním městem celé země, dnes je považována za černohorské kulturní centrum s pozoruhodnou historií a zajímavými historickými památkami. Ve městě žije přibližně 17 000 obyvatel.
Po druhé světové válce začalo být toto město velice zanedbáváno a přebudováváno spíše na průmyslové centrum, průmysl zde však po zhroucení socialistického hospodářství úplně ztroskotal. Cetinje je tedy na rozdíl od ostatních přímořských černohorských měst atraktivní spíše svými kulturními a duchovními památkami, kterých ve městě najdete opravdu velké množství. Mezi nejnavštěvovanější památky zde tedy patří například Cetinjský klášter nacházející se v západní části města, který byl postaven v 15. století, jako úkryt pro panovníka Ivana Crnojeviće, který se v něm ukrýval před nájezdy Osmanů. Poté byl klášter celkem třikrát úplně rozbořen, ale vždy znovu postaven. Dnes je Cetinjský klášter jednou z nejvýznamnějších staveb ve městě. Další ohromnou stavbou je pak v Cetinje také Královské mauzoleum. Právě v této královské kapli se totiž uchovávají ostatky černohorského krále Nikoly a jeho ženy Mileny. Ostatky sem byly převezeny v roce 1989 a pro celou zemi symbolizují pád komunismu.
Durmitor
Durmitor je jedním z pohoří Dinárských hor nacházející se na severu Černé Hory, těsně u hranic s Bosnou a Hercegovinou. Nejvyšším bodem tohoto pohoří je hora Bobotov Kuk, která dosahuje až 2523 m n. m. a je tak zároveň nejvyšším bodem celé země. Krajina je na Dumitoru převážně pustá, roste zde jen tráva a nejrůznější druhy mechů, celá oblast je však tvořena vápencem, a tak se jedná o zcela unikátní krajinu. Právě kvůli své unikátnosti, se stal Dumitor v roce 1952 Národním parkem a v roce 1980 pak byl dokonce přidán i na seznam světového kulturního a přírodního bohatství UNESCO.
Pohoří Dumitor má tedy zcela nedotčenou a člověkem nezničenou přírodu, na kterou se rok od roku přijíždí podívat stále více a více turistů. K vidění jsou zde totiž například krasové jeskyně, tajemné propasti, důmyslné závrty, až 748 pramenů čisté vody nebo celkem 18 horských jezer, která jsou většinou ledovcového původu. Po celém světě je ale Dumitor známý především díky svým pěti monumentálním kaňonům, které tvoří řeky Piva, Komarnice, Sušice a Tara. U řeky Tara se do okolních horských úbočí zařezává až 1300 m hluboký kaňon („Slza Evropy“), který je hned za americkým Coloradem druhým největším kaňonem na světě.
U hranice národního parku Dumitor najdete také nádherné Černé jezero, které svůj název získalo podle odrazu jehličnatých stromů na hladině jezerní vody. Na délku je toto jezero více než 1 km dlouhé a vytéká z něj řeka, která se pak vlévá do řeky Tary. Černé jezero má tvar osmičky, takže se z něj za velmi suchého počasí občas stávají jezera dvě.
Po celém pohoří Vás provede více než 200 km značených turistických cest a pěšinek, po kterých se dostanete k těm nejkrásnějším jeskyním i jiným zdejším přírodním bohatstvím. V Dumitoru se však hodně často mění počasí, a to i v letních měsících. Měli byste být tedy vždy připraveni na různé teplotní výkyvy a občasné srážky.
Kotor
Kotor je starobylé přístavní město nacházející se v jihozápadní části Černé Hory, ve kterém žije přibližně jen 1332 obyvatel. Celé město je chráněno vysokými středověkými hradbami, které se zde začaly stavět v období středověkého rozkvětu města. Právě kvůli těmto hradbám a dalším svým kulturním památkám, byl pak Kotor v roce 1979 dokonce zapsán i na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Dnes tyto 5 km dlouhé, 3-10 m široké a místy dokonce 20 m vysoké hradby chrání nejenom celé město, ale šplhají i vysoko do skal, kde chrání pevnost Sveti Ivan a kopec sv. Jana. Dá se tedy říct, že i v dnešní době je Kotor zcela nedobytný.
První zmínky o Kotoru pocházejí již ze 7. století, kdy bylo toto město velice důležitou součástí Byzantské říše, a to až do roku 1185. V letech 1186 – 1366 pak bylo město Kotor součástí říše, kterou vytvořila dynastie Nemanjic a postupem času se stávalo velice důležitým obchodním centrem. Silnice, které zde byly vytvořeny, totiž spojovaly Kotor se všemi obchodně důležitými městy a oblastmi. Během posledních let kdy nad městem vládla dynastie Nemanjic se Kotor stal nezávislou republikou. Městská rada se však obávala, že když má město takový úspěch, mohou na něj velice brzy zaútočit Turci, a tak požádala Benátčany o pomoc. Benátčané tedy velice ovlivnili architekturu Kotoru a navíc kolem celého města postavili obrovské opevnění, které se Turkům nikdy nepovedlo dobýt. Když poté nadvláda Benátčanů pominula, zmocnily se celého území rakouské vojska. V roce 1806 pak přišli do města Rusové, které hned o rok později vystřídali Francouzi a v roce 1813 se k moci dostali opět Rakušané. V období 2. světové války pak Kotor okupovala Itálie a Německo a poté se město stalo součástí Jugoslávie v rámci Černé Hory. Teprve až v roce 2006 se konečně Kotor stal součástí nezávislé Černé Hory.
Dnes je Kotor jedním z nejlépe zachovaných měst jihovýchodní Evropy s obrovským kulturním bohatstvím. Ročně zde tedy přijíždí tisíce turistů, kteří dychtí po poznávací dovolené. Pokud patříte mezi jedny z nich, v Kotoru Vás jistě nadchne množství obrovských paláců, nádherných zámeckých domů i historických kostelů.
Mojkovac
Mojkovac je město nacházející se v severní části Černé Hory, ve kterém žije přibližně 4 120 obyvatel. Město se proslavilo především díky bitvě, která se zde konala v roce 1916. Černohorci totiž tehdy v bitvě u Mojkovace porazili dvojnásobně velké vojska rakouské armády. Svůj úspěch si pak místní obyvatelé zopakovali ještě v roce 1944, kdy znovu vyhráli, tentokrát však nad fašisty.
Do města Mojkovac, se vydávají především sportovně založení turisté. Mojkovac totiž bohužel nemá kromě své překrásné přírody, turistům skoro co nabídnout. Jeho asi největším turistickým lákadlem je fakt, že město leží na západním břehu černohorské řeky Tary, která je místy velice divoká a prudká a tedy naprosto vhodná pro rafting. Pokud se ale do Mojkovace přece jenom chcete podívat, můžete se za památkami vydat do okolních měst. Asi pět kilometrů od Mojkovace se totiž nachází například zbytky středověkého městečka Brskovo, které v dřívějších dobách sloužilo jako významné obchodní centrum pro obchodování s kovy. Král Uroš v tomto městě dokonce nechal založit i úplně první srbskou mincovnu, ve které jsou dnes pro turisty k vidění velice vzácné a cenné stříbrné mince zvané krstasti perperi. Za Vaší návštěvu, ale stojí také klášter sv. Jiří z roku 1592, nacházející se v sousedním městě Dorilovina.
Njivice
Njivice je malé a klidné černohorské letovisko, nacházející se na západním pobřeží Hercegovského zálivu. Toto letovisko sice doposud není turisty nijak výrazně navštěvováno, i přesto se však Njivice v klidu svým konkurentům vyrovná. Panuje zde totiž příjemné klima, v okolí se rozprostírá překrásná příroda, jsou zde milí lidé a dokonce i místní služby jsou velice uspokojivé.
Hlavní a největší pláží, je v Njivice pláž patřící zdejšímu hotelu Riviera. Je oblázková, ale najdete na ní i betonový pruh, který je zde umístěn pro plážová lehátka. Sice byla tato pláž jako jediná v Njivice oceněna Modrou vlajkou, ale i tak se zde nachází mnoho dalších krásných, většinou oblázkových pláží. Na okraji Njivického letoviska najdete dokonce i jednupláž nudistickou. Jako ve všech ostatních přímořských letoviscích se i v Njivice můžete věnovat nejrůznějším vodním sportům, mezi které patří například windsurfing, vodní skútry nebo potápění. Navíc jsou zde připraveny i stoly na ping-pong, velké dětské hřiště a hřiště na různé plážové i míčové hry.
Protože je však letovisko Njivice velice klidné a tiché, nenajdete zde ani jeden bar, diskotéku či jiný noční klub. Pokud však po nočním životě přece jenom toužíte, můžete večer vyrazit do větších měst, nacházejících se v okolí, kde to v noci opravdu žije. Vyrazit si zde můžete, i když neradi chodíte pěšky. Do vzdálenějšího města zde totiž každý den jezdí pravidelná autobusová doprava, která Vás tam doveze, nebo můžete využít služeb levných místních taxíků.
Petrovac
Petrovac je malé černohorské městečko, ale zároveň také jedno z nejoblíbenějších letovisek Budvanské riviéry. Celé město je kolem dokola obklopeno obrovskými horami s borovými lesy a háji plnými olivovníků. Historici podle zdejších vykopávek a dochované mozaiky z 3. století n. l. předpokládají, že původně město Petrovac sloužilo jako římská rybářská osada. V dnešní době však město žije především z cestovního ruchu. Název Petrovac nejspíš pochází z doby benátské, tedy ze začátku 16. století.
Mezi nejkrásnější pláže zde patří široká obloukovitá Petrovacka plaža, která je dlouhá více než 600 metrů a mezi turisty je známá především díky svému nezvykle načervenalému písku. Kolem ní pak najdete spoustu malých barů, příjemných restaurací a nenápadných stánků s nejrůznějšími pochoutkami i jiným zbožím.
Nabídka sportovního a kulturního vyžití v tomto městě bohužel není tak pestrá, jako v jiných černohorských letoviscích. Nacházejí se zde však dva větší hotely, které svým návštěvníkům nabízejí možnost navštívit například bowling, posilovnu, tenisové kurty nebo fotbalové či basketbalové hřiště. Pokud jste milovníci nočního života, bude se Vám město Petrovac taky určitě líbit. Kromě barů, diskoték a nočních klubů, zde totiž můžete navštívit i jednu z místních akcí, ty se totiž v Petrovaci pořádají velice často. Většinou se jedná o slavnosti pořádané venku, jakými jsou například taneční nebo hudební večery. Jednou z nejznámějších slavností je zde Petrovacká noc, kterou doprovází hudba, tanec, karneval, dobrá nálada a ochutnávka místního prvotřídního vína. Celý večer je pak zakončen velkým slavnostním ohňostrojem.
Podgorica
Podgorica je hlavním a zároveň také největším městem Černé Hory, ve kterém žije přibližně 170 000 obyvatel. Toto „nové“ město se širokými ulicemi, překrásnými parky a obrovskými budovami, bylo vystavěno na troskách původního stejnojmenného města, které bylo během 2. světové války zcela srovnáno se zemí. Dnes je Podgorica administrativním, ekonomickým, průmyslovým i kulturním centrem celé země.
Míst, která rozhodně stojí za to navštívit, je tedy v Podgorici opravdu spousta. Mezi turisticky nejoblíbenější památky, ale v tomto městě patří zejména ty, které se tu do dnešní doby dochovaly z původního města. Patří mezi ně například vysoká hodinová věž, překrásný římský akvadukt nebo trosky různých římských pevností. Další zajímavá památka se pak nachází na kopci Gorica. Jedná se o mauzoleum a významný památník všech odvážných Černohorců, kteří za tuto zemi položili své životy během druhé světové války. Navštívit zde můžete také nejrůznější muzea, ze kterých se o této pozoruhodné zemi můžete něco zajímavého dozvědět. Nejoblíbenějšími jsou zde Podgorické historické a etnografické muzeum nebo teprve před 13 lety otevřené Přírodovědecké muzeum, ve kterém jsou k vidění rozmanité sbírky místní flóry a fauny.
Za kulturou pak v Podgorici můžete vyrazit do místního Národního divadla nebo velkého kina Cinema Kultura, ve kterém obvykle hrají anglicky mluvené zahraniční filmy se srbskými titulky. Jako v každém správném hlavním městě samozřejmě i zde najdete mnoho barů, restaurací a vyhlášených nočních klubů. Mezi ty nejpopulárnější v Podgorici patří Montenegro Jazz Clubnebo klub Soul II Soul.
Pržno
Pržno je rybářská černohorská vesnička, ležící v malé zátoce nedaleko Budvy. Její největší zajímavostí je, že i přes modernizaci a vylepšování okolních měst, si Pržno stále zachovává svou původní, ničím nenarušenou atmosféru. Před ostatními černohorskými městy se může tato nenápadná vesnička pyšnit zejména svou bohatou vegetací a svými dlouhými háji plnými olivovníky.
Ačkoliv je vesnička Pržno opravdu malá, nachází se v ní hned dvě pláže, a to pláž Kamenovo a pláž Pržno, která je dlouhá 260 metrů. Obě pláže jsou písečné, poměrně klidné a je z nich opravdu nádherný výhled na blízké ostrovy Sveti Stefan a Sveti Nikola, na které se můžete zajít podívat, a to i pěšky.
V Pržně se můžete zabavit opravdu všelijak. Věnovat se zde totiž můžete stejně jako v jiných, větších černohorských letoviskách nejrůznějším vodním sportům, tenisu, jízdě na kolech, plážovému volejbalu nebo příjemnému rybaření a večer můžete vyrazit s přáteli za zábavou do místního kasina nebo navštívit jednu ze zdejších vyhlášených rybích restaurací. Pokud by Vám však tato nabídka příliš nevyhovovala, můžete se kdykoliv vydat do blízké Budvy, která má svým návštěvníkům opravdu co nabídnout.
Sutomore
Sutomore je malé pobřežní město, ale zároveň také jedno z nejoblíbenějších letovisek Černé Hory, ve kterém žijí přibližně 3 000 obyvatel. Leží v severní části malého Barského zálivu a kolem dokola ho obklopují vysoké mohutné hory, které Sutomore chrání před nepříznivými klimatickými vlivy vnitrozemí.
Mezinárodně je Sutomore známé především díky svým krásným písčitým plážím, velkému množství hotelových komplexů a skvělým klimatickým i přírodním podmínkám. Málo kdo však ví, že i Sutomore stejně jako řada dalších černohorských měst, svým návštěvníkům nabízí podívat se i na něco málo ze své historie. Za návštěvu zde tedy určitě stojí například dvojitý oltář v kostele sv. Tekly, který je pozoruhodný především tím, že slouží nejen pro mši katolické, ale také pro mši pravoslavné. Dalším cílem Vašeho výletu se může stát například i poloostrov Ratac, na kterém se kromě olivových a borových hájů nachází zřícenina původního benediktýnského kláštera a pozoruhodná Červená pláž, která díky svým červeným oblázkům obarvuje celé moře do červena. Právě díky své barvě, je tato pláž považována za jednu z nejromantičtějších pláží Evropy, a tak se sem na svou dovolenou každoročně vydávají stovky zamilovaných párů. Červená pláž ale není zdaleka jedinou pláží v Sutomore, je tady totiž plno jiných malinkých a osamocených pláží a velká, téměř kilometrová pláž Zlatna obala, jejíž písek prý pomáhá lidem, kteří trpí revmatickými onemocněními.
Sutomore je tedy vhodným místem pro ty, kteří se sem chystají vyrazit na rodinnou či romantickou, ničím nerušenou dovolenou u moře s občasnými výlety do přírody. Pokud tedy hledáte spíše dovolenou plnou noční zábavy, Sutomore pro Vás nejspíš nebude nejideálnějším místem, i když se zde samozřejmě pár diskoték a nočních barů nachází.
Tivat
Tivat je černohorské městečko a také velice oblíbené letovisko, nacházející se v Tivatském zálivu Boky Kotorské. Pobřeží tohoto města je velice členité a žije tu přibližně 11 000 obyvatel. Tivat se stal mezinárodně známým městem zejména díky svému rozsáhlému přímořskému parku s pozoruhodnými subtropickými a exotickými rostlinami, který zde byl založen již v 19. století. V současné době však tento park již bohužel není dostatečně udržován, a tak pomalu ale jistě ztrácí své kouzlo a chátrá.
Město Tivat bylo založeno již ve 14. století a své jméno podle místní legendy dostalo proto, že zde měla v té době své sídlo ilyrská královna Teuta. V 16. a 17. století, si zde bohaté rodiny rejdařů a kapitánů spolu s církví, začaly stavět letohrádky a kláštery, po kterých tu však v dnešní době zbyly už jen pouhé ruiny. Výrazněji se město začalo rozvíjet až na konci 19. století, kdy zde byl vybudován válečný přístav, cihelna a velká loděnice.
V Tivatu i jeho blízkém okolí si můžete ke koupání vybrat jednu z přibližně deseti krásných a velice dobře upravených pláží, s pozvolným vstupem do moře. Vzhledem k velmi dobrým podmínkám pro surfování, je zde na větších plážích pro turisty otevřena i škola windsurfingu a kvalitní potápěčské centrum. Při zdejších hotelech jsou navíc umístěny tenisové kurty, dráhy na bocciu nebo stoly na ping-pong. Zájemci si tady mohou dokonce v půjčovně zapůjčit i kajaky, vodní skútry či šlapadla. Díky dobrým povětrnostním podmínkám si Tivat kromě surfařů oblíbili také jachtaři, na jejichž počest se zde každoročně v srpnu koná jachtařská regata.