Irsko neboli smaragdový či zelený ostrov, je jedním z britských ostrovů nacházejícím se v severozápadní Evropě. Irsko je se svou rozlohou cca 85 000 km² v pořadí 20. největším ostrovem na světě. Říká se, že tráva je v Irsku zelenější než kdekoliv jinde a je to z části opravdu pravda, Irsko je totiž jednou z mála zemí Evropy, která ještě v dnešní době není zdevastována průmyslem a modernizací. V Irsku tedy najdete pravou přírodní krajinu s úchvatnou zelení, okouzlující přírodou, původními hospůdkami, příjemnou hudbou, přátelskými lidmi, humorem i poezií. V irské krajině se navíc nachází velké množství velkolepých kamenných památek, starých mnohdy i tisíce let. Nejdelší řekou Irska je řeka Shannon, která se na západě vlévá do Atlantského oceánu. Na celém ostrově se nachází obrovská vodní plocha, Irsko má totiž přibližně 800 jezer a řek.
Irsko se dělí na dvě části, jednu tvoří samostatná Irská republika a druhou Severní Irsko, které je dodnes součástí Spojeného království Velké Británie. Hlavním a zároveň největším městem Irské republiky je město Dublin a hlavním městem Severního Irska je pak město Belfast. Irsko je členem EU a OSN a patří mezi jedny ze tří zemí, ve kterých jsou zakázány potraty. Většina obyvatel v Irské republice vyznává katolické náboženství a oficiálními jazyky jsou v Irsku irština a angličtina. Denní teploty se v Irsku pohybují průměrně okolo 12°C a skoro každý den zde prší. V létě zde nebývají horka a v zimě jen opravdu málokdy mrzne. Nejteplejšími měsíci jsou zde červenec a srpen, kdy se denní teploty vyšplhají nanejvýš k 16°C. I přesto zde však každoročně přijíždí velké množství turistů, které láká především zdejší okouzlující krajina a ničím nerušený klid.
Historie
Irskou historii podobně jako jiné země doprovázely po staletí vlny tragédií, ale zároveň i hrdinných dobrodružství. Dnešní Irové prastaré legendy o svých předcích berou velice vážně a jsou jim všem hodně blízké. Podle dochovaných památek z doby kamenné se domníváme, že Irsko je obydleno už nejméně 8000 let. Zemi začali osidlovat britští osadníci a lovci, kteří však v té době ještě používali primitivní nástroje. První skuteční zemědělci, kteří si uměli obstarat obživu a znali obchodování, do Irska totiž přišli až okolo 3000 let před naším letopočtem. V této době se také začíná rozvíjet vzájemná úcta a úcta k mrtvým, hroby a hrobky z té doby, totiž byli velice honosné a impozantní. Kolem roku 500 před Kristem se zde začínají stavět mohutné stavby a hradby, z nichž se mnohé dochovaly dokonce i do dnešní doby. Čas od času podnikali irští obyvatelé nájezdy na římskou Británii, aby získali kořist a otroky. V 5. století během jednoho takového nájezdu pochytala irská komanda velký počet zajatců a mezi nimi byl i šestnáctiletý chlapec jménem Patrik. Ten několik let pracoval jako pastevec, ale pak uprchl do Galie, kde se stal mnichem. Později se vrátil do Irska a obohatil tamější pohany o křesťanskou víru a stal se tak patronem celého národa. Jednou z novot sv. Patrika bylo zavedení systémů klášterů po celém Irsku, kolem nichž se soustřeďovaly všechny církevní činnosti. Irsko se tímto stalo ostrovem učenců a misionářů.
Na konci 8. století začaly nájezdy Vikingů na Irsko a Británii, které v Irsku zničili velké množství klášterů a staveb. Vikingové však v Irsku založili první opravdová města, včetně Dublinu a naučili Iry stavět lodě.
Během 12. století mezi sebou o moc nad Irskem soupeřilo značné množství malých i větších království. Král jménem Diarmait Mac Murchada z Leinsteru, který se o Irsko velice zajímal, byl v té době násilně vyhnán tehdejším irským králem. Mac Murchada tedy uprchl do Aquitánie, kde se setkal s Jindřichem II., od kterého dostal povolení naverbovat normanské rytíře, aby získal své vytoužené království. Normanští rytíři do Irska dorazili roku 1167 a dobyli království pro Mac Murchada. Ten ihned jmenoval svého nevlastního syna Richarda de Clare dědicem celého svého království. Tenhle čin ale vyvolal u anglického krále Jindřicha II. takové rozpaky, že se rozhodl Irsko získat pro sebe.
Ve 14. století Irsko postihla morová epidemie, která tehdy zasáhla především obyvatele měst. Po odlivu morové vlny se do popředí dostaly irské zvyky a irský jazyk a Angličany kontrolované území se smrsklo pouze na Dublin a jeho okolí. Na konci 15. století anglický vliv na ostrově již téměř vymizel. Bylo to hlavně tím, že Brity více zaměstnávaly jejich vlastní války než místní situace.
Za nejkrvavější období v irské historii je považováno 17. století, ve kterém proběhly hned dvě dlouhé občanské války, které si vyžádaly obrovské množství obětí a ve výsledku vyvlastnily původní katolické vlastníky půdy. Na konci první poloviny 19. století pak přišel do Irska krutý hladomor, který kromě hladu v zemi způsobil bohužel i masovou emigraci. Z Irska, které mělo před hladomorem přes 8 milionů obyvatel, jich zbylo pouhých 4,4 milionu.
Během dvou světových válek bylo Irsko po většinu času neutrální a to ho ušetřilo válečných strastí. Desítky tisíc Irů se však dobrovolně přihlásily na pomoc britské armádě.
V roce 1921 se pak Irsko rozdělilo na dvě části. Jednou bylo Severní Irsko (které nadále zůstalo součástí Spojeného království Velké Británie) a druhou svobodný irský stát neboli Irská republika.
Památky
Cestovateli, který jede do Irska poprvé, se nejspíš bude zdát obdivuhodné celé Irsko a bude zde obdivovat každou starověkou památku a hradní zříceninu. V jednotlivých irských oblastech se však nachází mnoho krásných památek, které jsou turisticky nejvyhledávanější. Zde je pár z nich:
DUBLINSKÝ HRAD
DUBLINSKÝ HRADJedním z nejkrásnějších irských hradů je hrad nacházející se v hlavním městě Irské republiky – v Dublinu. Základní kámen této pevnosti byl položen již v roce 1204 a celý hrad byl dokončen v roce 1228. Tuto podobu si zachoval až do 17. století, kdy byl v letech 1684-1761 celý hrad přestavěn do anglo-románského stylu. Hrad má čtvercový tvar a v každém jeho rohu je umístěna malá věžička. Celá pevnost se svým vzhledem tak trochu podobá francouzským hradům. Dublinský hrad je pro širokou veřejnost celoročně přístupný a turisty je právem považován za jednu z nejkrásnějších irských památek.
HROBKA NEWGRANGE
HROBKA NEWGRANGEVe středním Irsku se nacházejí rozlehlé zelené pastviny s četným množstvím jezer, močálů a rašelinišť, obklopené pohořím Bloom Mountains. Zde se také nachází zřejmě nejpůsobivější hrobka z celého Irska. Hrobku Newgrange najdete přibližně asi 50 km severně od města Dublin. Tato pozoruhodná památka byla objevena stavebními dělníky v roce 1699. Hrobce se mezi místními obyvateli přezdívá jeskyně, jde však o úzkou chodbu, ve které jsou stěny ozdobeny monolity a která vede přímo do hrobky, kde bylo kdysi nalezeno 5 koster, ale bohužel se dodnes přesně neví, o koho šlo.
DALŠÍ PAMÁTKY
DALŠÍ PAMÁTKYVe středním Irsku stojí za zmínku také dva významné kláštery. Jedním je překrásný klášter Fore Abbey a druhým je klášter Clonmacnoise, který slouží jako celoevropské centrum starokřesťanství. Za dalšími hrady, se pak můžete vydat do jihovýchodního Irska, kde najdete hrady Kildare a Kilkenny. A v západním Irsku zase za návštěvu stojí středověká pevnost anglo-normanů v městě Galway, kde se navíc každoročně konají závody plachetnic a člunů.
Irové
Veškeré irské památky a krásy krajiny však ustupují do pozadí před krásnými a pohostinnými obyvateli Irska. Cestovatelům, kteří do Irska zavítají, Irové říkají spíše „návštěvníci“ než „turisté“ a každého cestovatele vždy s vřelostí a štědrostí uvítají. V Irsku se vždy setkáte se vstřícnou obsluhou, která Vám s radostí nabídne zdejší jídlo a pití. Mezi nápoji jsou v Irsku těmi nejoblíbenějšími pravá irská whisky a černé pivo, to zde proto najdete na každém rohu. S Iry se domluvíte buďto anglicky nebo pomocí irské angličtiny, která se od britské angličtiny liší pouze pár slovy a správnou výslovností. Většina Irů v Irské republice vyznává katolické náboženství, ale v Severním Irsku se vyznává náboženství protestantské.
V Irsku se téměř všechno děje venku. I když se zde moře nikdy neohřeje na dostatečnou teplotu ke koupání, i tak se zde lidé ve vodě čvachtají a opalují se na kamenných plážích. Pokud se na výlet do Irska vydáte, můžete se na jeho krásy samozřejmě dívat z oken svého automobilu, pokud je však pro Vás tento zvyk příliš zběžný, můžete si v Irsku na cestování zapůjčit také cikánskou maringotku nebo motorovou jachtu. Irsko je také svými řekami jako stvořené pro rybaření a svým zeleným terénem pak pro hraní golfu. Pokud navíc máte rádi koně, určitě se do Irska podívejte, irští koně jsou totiž obdivováni po celém světě. Krása tohoto jedinečného ostrova a vřelost zdejších obyvatel Vás zajisté zahřejí u srdce.
Jak se v Irsku domluvit?
V Irsku se úředně používají hned dva jazyky. Prvním je irština, která je uváděna jako oficiální irský jazyk (v roce 2007 se dokonce stala jedním z oficiálních jazyků EU) a angličtina, která je v dnešní době rozšířena především mezi mladými Iry a často používaná také v hotelích a turistických oblastech.
Irština je jazyk indoevropský a dá se tedy říct, že má podobné základy jako většina evropských jazyků. Spousta lidí tvrdí, že je irština velice podobná běžné britské angličtině. Irština má však na rozdíl od angličtiny složitější gramatiku. Existují v ní totiž pády a podstatná jména se roztřiďují na mužský, ženský či střední rod. Pro Čechy je však irština docela hravě zvládnutelná, protože v gramatice nás nepotká téměř nic, co už dávno neznáme z češtiny. Rodilých mluvčích v Irsku existuje ale dnes jen opravdu málo a ti žijí především na venkově. Irština je však povinným předmětem na základních a středních školách, kde studenti musí z irštiny složit dokonce závěrečnou zkoušku, aby později mohli žádat o přijetí na vysokou školu. Po ukončení školy ale studenti irštinu prakticky už nevyužijí, protože hlavním komunikačním jazykem je dnes všude angličtina.
ZÁKLADNÍ VÝRAZY
| Dobrý den | dýa jív |
|---|---|
| Jak se máš? | konas tá tú? |
| Mám se dobře | tá mé go ma |
| Naschledanou | slón! |
| Uvidíme se | fekhig mé tú |
| Jídlo | bíja |
| pití | ďžoch |
| Děkuji | go rev majhagot |
| Není zač | tá fálče rout |
| Jsem Čech | is šekoch mé |
| Znám jen pár slov | nýl ach kúpla fokl egom |
Irská kuchyně
Jako jakákoliv jiná země má také Irsko svou vlastní kuchyni. Až do nedávna se však o irském jídle mluvilo spíše s odporem a irská kuchyně byla opravdu v dost zoufalém stavu. Za posledních 20 let se zde ale poměry velice zlepšily, a to především v turistických oblastech.
Říká se, že nejdůležitějším jídlem dne je snídaně, a tímto heslem se samozřejmě řídí také Irové. Irská snídaně má totiž hned několik chodů. Začít byste měli něčím lehkým, jako jsou cornflakes, müsli či ovesná kaše. Po této „svačince“ by měl následovat hlavní chod, který tvoří buďto volská oka nebo míchaná či vařená vejce a k nim se pak na talíř přidá také slanina, malé párečky a tzv. „krvavé“ jelito. Oblohu pak na talíři tvoří na grilu opečená rajčata. K celé této snídani můžete přikusovat celozrnný nebo světlý domácí chléb a popíjet ovocný džus , čaj či slabší kávu. Že ještě pořád nejste sytí? Pak si můžete po této snídani objednat ještě kousek bramborového koláče.
Vůbec nejznámějším irským jídlem je však „Irish stew“, což je jakýsi guláš, který se dělá ze skopového nebo jehněčího masa. Samozřejmě jako ve všech přímořských státech si v Irsku můžete dopřát také mořské plody a ryby. Nejběžněji zde seženete humry, ústřice, lososy, mušle nebo pstruhy. Irové jsou považováni za největší konzumenty brambor z celé Evropy.
Irsko by ale nebylo Irskem bez svých tradičních hospůdek, které zde najdete opravdu na každém kroku. Irové se totiž opravdu umí bavit a navíc milují pivo. Za rok vypijí téměř až 700 milionů piv. Nejoblíbenějším pivem je zde Guinness, kterým je Irsko proslaveno i daleko za svými hranicemi. Dalším celosvětově rozšířeným nápojem je v Irsku samozřejmě také irská whiskey, která se zde vyskytuje dokonce i jako přísada v kávě. Vyrábějí se zde známé značky whiskey jakými jsou například Paddy, Tullamore, Jameson nebo Bushmills.
Práce
Irsko jednou ze zemí, které nám mají opravdu co nabídnout. Kromě toho, že se do Irska můžeme vydat na rodinnou dovolenou nebo historickou exkurzi, se nám dnes totiž nabízí také možnost, jet do Irska za prací. Irsko se tak může před ostatními zeměmi pyšnit jednou z nejnižších nezaměstnaností v EU.
Pokud máte o práci v Irsku zájem, jistě Vás potěší, že pro to nepotřebujete žádné pracovní povolení. Pokud se však rozhodnete v práci zůstat déle než tři měsíce, je nutné se registrovat na příslušných úřadech a zažádat o povolení k pobytu. Minimální mzda pro pracovníky s praxí, kteří mají nad 18 let, se v Irsku obvykle pohybuje kolem 8 euro za hodinu. Zaměstnanci, kteří začínají pracovat ihned po dovršení 18 let, mají nárok nejméně na 6,9 euro za hodinu a brigádníci pod 18 let pak obdrží vždy alespoň 6 euro za hodinu. Zájemci o práci mohou do Irska za účelem hledání práce klidně jen tak přicestovat, avšak musí si uvědomit, že zde nebudou mít nárok na žádnou sociální podporu.
Mezi nejžádanější profese v Irsku dnes patří především číšníci, kuchaři, pokojské, barmani, instalatéři, elektrikáři, malíři pokojů, sklenáři i jiní řemeslníci a pomocníci v pohostinství, ale velká poptávka je také po zdravotnickém personálu, kde pak zaměstnání najdou všeobecné zdravotní sestry, zdravotní sestry na psychiatrii, dětské zdravotní sestry, ale také pečovatelky bez kvalifikace.
Pro práci v Irsku musíte splnit samozřejmě také pár předpokladů. Prvním z nich je alespoň základní znalost angličtiny. Pokud je totiž Vaše angličtina hodně slabá, musíte počítat s velkou konkurencí ze všech stran. Angličtinu si u Vás ihned ověří také Váš zaměstnavatel, který s Vámi bude chtít před nastoupením do práce provést přijímací pohovor, podle kterého se rozhodne, zdali Vás příjme. Na pohovor si připravte samozřejmě i svůj životopis neboli anglicky Curriculum Vitae (zkratkou CV), který po Vás zajisté Váš zaměstnavatel bude okamžitě chtít. Dobrou zprávou však je, že irštinu v Irsku nebude potřebovat snad k žádnému povolání, a tak se jí nemusíte učit. Za druhé také počítejte s tím, že budete potřebovat určité finance, než se v Irsku zabydlíte, najdete práci, zvyknete si na zdejší tradice a celkově se zabydlíte. Bydlení v Irsku je oproti ČR cenově nesrovnatelně dražší, a proto je dobré rozmyslet si předem, do jaké časti Irska, chcete vycestovat.
Studium
Lidé všech věkových kategorií již od pradávna touží po vzdělání. Mezi jedny z nejmodernějších způsobů vzdělávání dnes patří studium v zahraničí, kde se kromě nových studijních poznatků zdokonalíte také v jazyce. Jednou z mnoha zemí, které právě toto zahraniční studium nabízí je také Irsko.
V Irsku si můžete ke svému studiu vybrat jednu hned ze čtyř univerzit, a to buďto National University of Ireland, která je považována za největší a nejprestižnější univerzitu v Irsku nebo University of Dublin (Trinity College), University of Limerick či Dublin City University.
Na univerzitách jsou pro studenty samozřejmě připraveny také příslušné koleje, které si studenti mohou po dobu svého vzdělávání pronajmout. Irské univerzity dávají navíc studentům možnost vybrat si z různých studijních oborů, jakými jsou například obory humanitní, přírodní, technické, společenské či medicínské. Po úspěšném absolvování univerzity, si pak sebou student odnáší titul bakaláře, magistra nebo doktora. Pokud se rozhodnete na univerzitu do Irska přihlásit, ale přitom netoužíte po tom, na ostrově bydlet, je zde pro Vás připravena navíc i možnost dálkového studia.
Akademický rok v Irsku začíná vždy v září, a proto je nutné aby, jste své přípravy na studium, neodkládali na poslední chvíli, ale zahájili je nejpozději v průběhu listopadu předchozího roku. Tím získáte potřebný čas na vyhledání informací a uskutečnění jiných potřebných formalit. Na většině irských škol a univerzit probíhá před přijetím tzv. přijímací řízení, na kterém se s Vámi institut osobně seznámí.
Jestli se však chcete pouze zdokonalit v angličtině či jiném jazyce doporučujeme Vám zapsat se na jeden z mnoha jazykových kurzů, které trvají obvykle od 2 do 4 týdnů, a během kterého budete neustále v kontaktu s rodilými mluvčími a bude pro Vás připraven speciální výukový program.
Zajímavosti
Irsko je země vyznačující se řadou bájí a pověstí. Kdo by například neznal tradičního zeleného irského skřítka, o němž se traduje, že někde na území Irska zakopal hrnec plný zlaťáků, irské zelené čtyřlístky pro štěstí nebo typický, irský hudební nástroj, kterým je harfa. Ta totiž hned vedle zeleného čtyřlístku patří k národním znakům Irska. Irsko díky své neuvěřitelné zelenosti, romantické přírodě a často zataženému počasí, každého totiž přímo svádí k napsání básně, báje nebo vytvoření jiného díla.
Irsko bylo také posledním přístavem, ve kterém udělala svou zastávku bájná zaoceánská loď Titanic, před tím než ztroskotala. Toto irské přístavní městečko se jmenuje Cobh a dnes se v něm nachází muzeum s pozůstatky této lodi, modely kajut, profily všech cestujících a výpovědi pasažérů, kteří přežili.
Další zajímavosti Irska je, že v cizině žije více Irů, než na samotném „zeleném“ ostrově. Na ostrově také nenajdete ani jednoho hada, ty měl totiž podle pověsti z Irska vyhnat sv. Patrik, který je považován za ochránce této země. Na počest sv. Patrika, se pak v Irsku také každoročně 17. března slaví tzv. Den svatého Patrika. Barvy irské vlajky, také mají svůj určitý význam. Zelená totiž představuje přírodu a čistotu, bílá symbolizuje nevinnost a něžnost a oranžová nespoutanost, energii a sílu.
Rady na cestu do Irska
Pokud se opravdu rozhodnete tento pozoruhodný zelený ostrov navštívit, určitě se Vám před cestou budou také hodit užitečné rady na cestu. Tady, je tedy pár z nich:
RADY PRO CESTOVÁNÍ AUTEM
V Irsku se stejně jako ve Velké Británii jezdí po levé straně vozovky, proto pokud nejste doposud zvyklí po této straně se svým autem jezdit, buďte několik prvních dnů velice opatrní, a to zejména na křižovatkách a kruhových objezdech. Při projíždění venkovských silniček pak buďte připraveni na neočekávaná setkání, kterým je například dobytek utábořený přímo na silnici nebo loudající se vesničané. Mimo uzavřené osady je v Irsku povolená rychlost 96 km/h.
LETIŠTĚ
Dublin, Cork, Kerry, Shannon, Knock a Belfast. Všechna letiště jsou vybavena vším, co by zahraniční cestující mohli při své cestě potřebovat. Najdete zde tedy samoobslužné vozíky na zavazadla, banku, půjčovnu aut, kadeřníka, dětský koutek, poštu, restaurace, obchody i turistické informační kanceláře.
NEJVHODNĚJŠÍ DOBA PRO NÁVŠTĚVU IRSKA
Do Irska je nejlepší přijet v období jarních či letních měsíců, kdy je v Irsku nejteplejší počasí z celého roku a jsou zde také nejdelší dny. Ceny však v letních měsících díky většímu množství turistů mírně stoupají. Ať už však do Irska přijedete v kteroukoliv roční dobu, nezapomeňte si nikdy přibalit nepromokavé a hlavně teplé oblečení.
ČASOVÝ ROZDÍL
Od poloviny března do konce října mají Irové své hodiny nastaveny o jednu hodinu před GMT (Greenwichský střední čas) a po zbytek roku pak své hodiny seřizují stejně s GMT. Ve srovnání s časem v České republice, je tedy čas v Irsku vždy o jednu hodinu pozadu.
JAZYK
Po celém Irsku se mluví většinou anglicky, avšak se zpěvavým irským přízvukem. V oblastech západního a jižního Irska je však hlavním jazykem irština, ale většina obyvatel zde mluví samozřejmě také plynně anglicky. Dvojjazyčnost tedy v Irsku není nic neobvyklého.
KRIMINALITA
Irsko se svou kriminalitou rovná přibližně všem jiným zemím. Kapsáři zde řádí především v nákupních centrech a na veřejných místech, a proto u sebe raději nikdy nenoste větší hotovost.
Oblíbená města
Belfast
Město Belfast se nachází v severovýchodní části zeleného ostrova a je označováno za hlavní město Severního Irska. V Belfastu žije přibližně 410 000 obyvatel a hned po Dublinu je Belfast druhým největším městem celého Irska.
Belfast se stal hlavním městem Severního Irska po rozdělení Irska v roce 1920. Od této události se však v Severním Irsku začaly objevovat náboženské konflikty mezi protestanty a katolíky. V letech 1969 – 1990 došlo dokonce hned k několika občanským válkám. V roce 1941 během druhé světové války v Belfastu zemřely během jediného leteckého náletu tisíce lidí. V poslední době však i přes trvající náboženské problémy v Belfastu žijí lidé spokojeně a šťastně jako v jiných částech Severního Irska a Velké Británie. Po většinu let byl tedy Belfast hlavním dějištěm všech nepokojů v celém Severním Irsku, od uzavření Belfastské dohody v roce 1998 se však celé město postupně proměňuje, modernizuje a rozvíjí. V Belfastu tedy dnes najdete například hned dvě letiště a tři velice prestižní univerzity.
K nezapomenutelné součásti Belfastu patří také přístav, ve kterém spatřila světlo světa legendární loď Titanic, která byla na hladinu spuštěna poprvé 31. května roku 1911 a po posledních úpravách v roce 1912 úspěšně vyplula do Southamptonu. 15. dubna roku 1912 však Titanic ztroskotal uprostřed Atlantského oceánu. Tato zkáza přinesla v ten hrozný den smrt asi 1500 lidem a právě na jejich počest se dnes v Belfastu buduje městská čtvrť Titanicu, ve které by měly vzniknout luxusní restaurace, průmyslový park a obrovské muzeum s pozůstalostmi této fascinující lodi.
Cork
Město Cork je hned po Dublinu druhým největším městem Irské republiky. Ve městě žije přibližně 130 000 obyvatel a díky tomu, že se v Corku nachází jedno z největších mezinárodních letišť v zemi, se stal Cork v poslední době mezi turisty velice vyhledávaným a oblíbeným. Kromě mohutného letiště se však v tomto městě nachází také velký lodní přístav, který zde funguje již od pradávné historie.
Dominantou celého města je katedrála sv. Finbarra vybudovaná na přelomu 19. a 20. století, která turisty láká především svými vysokými věžemi. Uprostřed města se pak nachází hlavní třída tzv. St. Patrick´s Street, na kterou s radostí každý den vyráží nejen všichni milovníci nakupování, ale také ti, kteří si rádi vychutnají pravou irskou kávu v jedné ze zdejších příjemných kaváren.
Město Cork bylo založeno v 6. století n.l. a původně svým obyvatelům sloužilo jako mnišská osada. V roce 1185 pak bylo darováno anglickému králi. Poté Cork často trápily nájezdy Vikingů, které město po celá staletí střídavě ničili a znovu budovali. Později se stal Cork důležitým přístavním městem, a tak se obyvatelstvo rozhodlo obehnat celé město vysokými zdmi a hradbami. Části těchto zdí můžete tedy v Corku vidět ještě i dnes.
Město Cork je dnes přezdíváno městem umění. Každoročně zde do škol Cork School of Music a Crawford College of Art and Design dojíždí desítky mladých výtvarně či hudebně nadaných studentů nejen z Irska, ale také z jiných částí Evropy. Zajímavostí města Cork je také máselná burza, která byla poprvé otevřena již v roce 1770. Odtud se pak máslo vyváželo do celého světa. Dnes se však na místě máselné burzy nachází centrum pro umělce a řemeslníky.
Dublin
Město Dublin je největším městem celého Irska a zároveň také hlavním městem Irské republiky. Stejně jako celé toto pozoruhodné město, je zajímavá také jeho historie. Vikingové, kteří do Irska vpadli a zničili zde při svém osidlování většinu tehdejších památek, v Irsku v 10. Století také založili na soutoku řek Poddle a Liffey mohutný přístav. Město obklopující přístav pak nazvali černá tůně – dubh linn. Dnešní oficiální název Dublinu zní Baile Átha Cliath neboli město vrbového brodu.
Dublin jako každé správné přímořské město má samozřejmě také přímořské klima. Pro toto město jsou tedy typické mírné zimy a chladné léta. Průměrná teplota se zde pohybuje kolem 15°C. Ve městě žije cca 1,1 miliónů obyvatel, a to je přibližně asi jedna pětina všech obyvatel z celého Irska.
Dnes je Dublin celosvětově známým městem především díky své kráse, pohostinnosti, zábavě, ale také kultuře. Město Dublin je totiž také považováno za hlavní kulturní centrum celého Irska a pocházejí odsud světoznámí umělci, kterými jsou například James Joyce, Oscar Wilde, nebo Samuel Beckett. Najdete zde například také muzeum národního umění, Irskou národní galerii nebo národní tiskové muzeum. Kromě množství galerií a kulturních středisek je v Dublinu také velké množství hospůdek, barů a nočních klubů. Irové jsou totiž známí tím, že se rádi baví a Dublin je tedy městem pro noční život jako stvořeným. Nejznámějším barem je zde Temple bar, podle kterého byla pojmenována i celá čtvrť. Pokud tedy máte rádi zábavu, zajisté navštivte toto pověstné centrum nočního života. Dublin byl v roce 2008 zvolen 14. nejnavštěvovanějším městem světa a za ním se umístila dokonce města, jakými jsou Moskva nebo Praha.
Galway
Galway je příjemné malé městečko, ležící v západní části irského pobřeží a rozprostírající se přímo na řece Corrib, která sem přitéká z nedalekého jezera Lough Corrib. Řeka je jako stvořená k rybolovu, a tak se není čemu divit, že v Galwayi najdete restauraci s rybími specialitami opravdu na každém kroku. Městečko je tak malé, že ho můžete celé projít jen jednou delší procházkou. Významnou částí města je náměstí Eyre Square, na kterém najdete park lemovaný budovami z 19. století. Galway je v dnešní době označováno za moderní, univerzitní město, které má ve svém centru plno malých romantických uliček, obchůdků, restaurací, barů i nočních klubů nejen pro zdejší studenty, ale také pro turisty. Jedná se také o v pořadí čtvrté nejrychleji rostoucí irské město.
Jen kousek od města Galway se nachází na malém ostrůvku, dnes ještě z části zachovalý hrad Dunguaire z 16. století. Další památkou z 16. století je také tzv. španělský oblouk, který byl ve zdejším přístavu vybudován, aby celý přístav ochraňoval. Výraznou dominantou celého města je také katedrála sv. Mikuláše, nacházející se v severní části města a za jednu z nejkrásnějších středověkých staveb města je pak považován kostel sv. Nikolase ze 14. století, který byl však poničen vojsky, které v něm byly za války ubytovány.
Waterford
Waterford je vůbec nejstarší irské město vybudováno Vikingy v roce 853, nacházející se v jihovýchodní části Irské republiky. Kolem celého města byly kdysi vybudovány ochranné zdi se sedmnácti věžemi. Dnes jich zde však můžete vidět pouze 6. V jedné z nich se dokonce nachází i malé muzeum. Z hradeb se dochovala také historická brána, která dodnes slouží jako vstup do města a často je označována za vstup na celý zelený ostrov. Poměrně klidné Irské moře a bezpečná zátoka zajistily Waterfordu proslavení zdejšího přístavu, ve kterém se vojáci mohli úspěšně a bezpečně vylodit. Svou bezpečnou pověst si přístav ve Waterfordu zachoval po celá století, a tak tento přístav dodnes patří k jednomu z nejrušnějších přístavů v celém Irsku.
Dominantou celého města je kostel Christ Church z 18. století. Kostel nechal postavit georgiánský architekt John Roberts v letech 1775-1780, a to na původních troskách normanského kostela. Kostel zdobí čtyři dórské sloupy a šedesátimetrová věž. Oblíbeným cílem turistů také často bývá Waterford Crystal Visitor Centre, sklárna, kterou v roce 1783 založili bratři Penroseovi a která funguje dodnes. Zde se můžete dozvědět něco o výrobním procese místního křišťálu a prohlédnout si pozoruhodné křišťálové a skleněné kousky, kterými se zdejší výrobci křišťálu proslavili téměř po celém světě. Asi nejznámějším výrobkem této sklárny je obrovská křišťálová koule, která se již od roku 1908 každoročně na Silvestra rozzáří na newyorském Times Square.
Eurovíkend na zeleném ostrově
Irsko je jedinečná a svérázná země, která návštěvníky ze všech koutů světa láká především svou krásnou přírodou, temperamentem, pohostinností a nezapomenutelnou atmosférou. Právě díky své travnaté zeleni a člověkem téměř nezměněné přírodě, bývá Irsko často označováno za zelený či smaragdový ostrov. Hlavním a zároveň i největším městem Irska je Dublin, do kterého teď kromě jiného můžete jet i na zajímavý eurovíkend!
Dublin se rozprostírá na východě této země, u místa, kde se řeka Liffey vlévá do Irského moře. Má za sebou velmi dlouhou a nepochybně i zajímavou a rozmanitou historii. Proč Dublin navštívit? Stejně jako jiná hlavní města Evropy, má i toto svým návštěvníkům opravdu co nabídnout. Mezi nejzajímavější a turisticky nejvyhledávanější památky zde patří například Dublinský hrad pocházející ze 13. století, bývalé sídlo parlamentu Bank of Ireland nebo největší kostel Irska, kterým je katedrála sv. Patrika. Z Dublinu pochází také několik celosvětově uznávaných osobností, mezi které patří například James Joyce, Oscar Wilde nebo hudební skupina U2. V dnešní době je z Dublinu moderní metropole s osobním kouzlem. Hlavními symboly města jsou všude přítomný patron města sv. Patrik, zelené čtyřlístky, tradiční irská hudba a také vynikající černé pivo Guinness.
S počasím je na tom Irsko podobně jako sousední Velká Británie. Prší zde až 271 dní v roce a typické jsou změny počasí i výkyvy teplot, které se mění i několikrát denně. Během Vašich cest se však nemusíte strachovat, Dublin patří mezi jedny z nejsušších oblastí celého Irska. Protože si Irsko jako destinaci pro svou dovolenou vybere asi jen málo kdo, eurovíkendy jsou ideální způsob, jak tuto krásnou zemi poznat, ušetřit a přitom stylově a hlavně snadno cestovat! Eurovíkend Dublin je vhodný pro všechny věkové kategorie! Obvykle trvá tři nebo čtyři dny, takže si tento způsob cestování mohou dovolit i pracovně či jinak časově vytížené osoby. A věřte, že i za tak krátký čas naprosto podlehnete irskému kouzlu a během svého života se zde minimálně ještě jednou znovu podíváte!
Pokud jste začali o eurovíkendu v této zelené krajině vážně přemýšlet, nezapomeňte s sebou vzít někoho, kdo by o takovémto výletu toužil také. Z obyčejného víkendu se tak rázem stane nezapomenutelný zážitek a vzácné chvíle strávené s těmi nejbližšími. Z Prahy se navíc do Dublinu letecky dostanete již za 2 a půl hodiny. Eurovíkend Dublin může kromě jiného posloužit i jako originální dárek k narozeninám, výročí, svatbě nebo jiné významné životní události. Zapomeňte na okázalé dárky a darujte dar, ze všech nejcennější! Cestování, zážitky, zkušenosti a památku, která vydrží až do konce života.